Když jsem začala fotit a upravovat fotky, rozhodně jsem netušila, že mě to časem dovede až k natáčení online kurzů. Ale stalo se. Sice mi jako první zkřížil cestu Photoshop, ale portréty jsem začala retušovat až v Affinity. A když se to celé zaběhlo, přišlo mi přirozené začít sdílet své vědomosti dál.
Dneska už neučím jen úpravy v grafickém programu, ale začala jsem tvořit i kurzy fotografování. A i když tahle cesta nebyla nijak plánovaná, dává mi zpětně dokonalý smysl.
Tohle je třetí díl mé volně psané fotografické trilogie. Předchozí díly najdeš na odkazech pod článkem.
Učitelské geny
Na začátku byl foťák. A zajímavá témata. A moje hlava plná nápadů, jak z obyčejné portrétovky udělat fotku s příběhem, atmosférou, duší. Fotila jsem hlavně venku (aťas nebyl a příroda je zadarmo). A díky tomu mohly začít vznikat moje stylizované portréty, které mě dostaly k první vážnější práci s retuší.
Jenže… když fotíš venku, záhy zjistíš, že zima není zrovna ideální sezóna. A pokud nefotíš na sněhu (který na jižní Moravě obvykle leží tak týden a půl za zimu), máš zhruba půl roku kreativní pauzu. Což je super na sbírání inspirace. Ale ne už tolik na placení složenek.
A tak jsem začala přemýšlet co dál. Co když bych nemusela jen fotit, ale taky svoje zkušenosti předávat? Učila jsem dříve tanec, vedla taneční skupinu, v rámci postgraduálu učila i na vysoké škole (ano, mám dva tituly a hodila jsem je kvůli focení za hlavu). Takže ta myšlenka nebyla zas tak cizí. Navíc děda byl učitel. Tak jsem asi i něco trochu zdědila.
A co víc – v té době jsem pár let upravovala fotky v Affinity, měla za sebou stovky focení a tisíce kliknutí na klonovací razítko.
Najednou mi to začalo dávat smysl.
Trnité začátky s Photoshopem
Když jsem začínala s úpravou fotek, používala jsem to, co používali všichni – Photoshop. V té době šel ještě „sehnat“, řekněme… různými způsoby. Ale žádná oficiální verze zadarmo nebyla, tutoriálů bylo málo a nikdo mi nikdy pořádně nevysvětlil, co vlastně dělám.
Pamatuju si ten moment, kdy jsem si poprvé otevřela Photoshop. Najednou se na mě vysypalo stodvacet tlačítek, čtyřicetpět posuvníků, všechno v angličtině. A já vůbec netušila, co mám dělat. Tak jsem šoupala sem a tam a doufala, že to nějak dopadne. Klasika. Pokus-omyl v přímém přenosu.
Dost možná si teď říkáš, no jo, to znám. A právě tahle moje zkušenost je důvod, proč dnes učím. Protože vím, jaké to je být v téhle situaci. Být ztracená v softwaru. Nevědět, kde začít. Nevědět, co dělám. Stovky hodin strávených zkoušením, které většinou nikam nevedlo. Ale kdo chce, cestu si najde.
Proč právě Affinity?
Roky plynuly, zkušeností přibývalo (ne nutně těch z úpravy fotek a focení), Photoshop už dávno nebyl „ten zadarmo z koleje“. Takže když jsem se k focení a úpravě vrátila „jednou provždy“, byla jsem postavena hned na začátku před rozhodnutí, jestli vůbec potřebuju něco tak obrovského, robustního a hlavně… tak drahého.
Tak jsem oslovila strýčka Googla a začali jsme hledat. Chtěla jsem program, který umí, co potřebuju – upravit fotku, vyretušovat, doostřit, dobarvit. Ale zároveň nechci platit každý měsíc software, který použiju dvakrát týdně.
Po pár pokusech a omylech (ano, i tady se jelo stylem: nainstaluj–zkus–odinstaluj) jsem narazila na Affinity. A poprvé jsem měla pocit, že tohle je přesně ono. Přehledný, rychlý, jednorázově zaplacený. Všechno, co jsem tehdy potřebovala.
Navíc – a to bylo to klíčové – spousta věcí fungovala dost podobně jako ve Photoshopu. Vrstvy, štětce, masky… najednou jsem nemusela začínat úplně od nuly. A pokud by tě zajímaly detailní důvody, proč právě Affinity, tak v tomhle článku to najdeš pěkně dopodrobna.
ÚVODNÍ MINIKURZ ZDARMA
Láká tě vyzkoušet si Affinity?
Nauč se ovládat můj nejoblíbenější editační nástroj. Ukážu ti, jak během vteřin odstraníš cokoliv, co na fotce nechceš (třeba rušivé prvky na pozadí). Vše je česky a nic tě to nestojí!
Affinity si stačí jen nainstalovat a můžeš hned začít. Zjisti, jak je to snadné!
Prostě jsem věděla, že to jednou chci učit
Už když jsem kdysi začínala tančit, věděla jsem, že mě nebude bavit „jen tak“. Že to, co mě baví, chci předávat dál. A úplně stejně to bylo s focením a úpravami fotek.
Jakmile jsem do toho spadla, bylo mi jasné, že to není jen na chvíli. A i když jsem tehdy ještě netušila, jak své kurzy uchopím, v hloubi duše jsem věděla, že tohle je ono. Ta touha předávat dál to, co miluju, se vine jako tenká nitka celým mým životem. Protože přesně si pamatuju, jaké to je, když nevíš, kde začít – a jak úžasný pocit to je, když ti to někdo konečně vysvětlí tak, že to začne dávat smysl.
Kde tohle všechno končí?
Dneska učím Affinity úplné začátečníky i pokročilé fotografy, kteří chtějí mít v úpravách jasno. Chystám také online kurz fotografování pro ty, kdo se chtějí naučit fotit a nejenom mačkat a doufat, že jeho/její fotky osloví někoho dalšího než jenom babičku. A pořádám i foto workshopy v exteriéru, kde se věnujeme pózování a práci s přirozeným světlem.
Pokud tě zajímá, co všechno v mé nabídce je nebo co aktuálně chystám, a toužíš se něco naučit, mrkni sem:
Ostatní díly mé (nejenom) fotografické biografie:
1. Díl – článek o tom, jak se stát fotografem, i když na to nemáš školu.
2. Díl – článek o tom, jak jsem objevila kouzlo fine art a fantasy stylu.
Více o fotografce
Jmenuji se Hanna Wimmer a stojím na pomezí dvou světů – abstraktního vnímání a technického zpracování.
Fotografie vyžaduje umění tyhle dva světy propojit. Jen tak může vzniknout fotografie, která formou i obsahem dokáže upoutat. A já tímhle způsobem tvořím, ať už fotím portrét, upravuji fotografii nebo učím základy focení. Přečti si o mně víc.