Mnoho portrétních fotografů amatérů i profesionálů, kteří fotografují venku, se obvykle do fotografování v chladném období nehrne. Já už si to nejednou vyzkoušela a ráda bych sdílela nějaké postřehy určené pro modelky i fotografy, které by jim mohly při fotografování za chladného počasí alespoň částečně pomoci…


Já osobně považuji za chladné období kdykoliv teploty klesnou pod 10 °C. Nad tuto teplotu to ještě obvykle docela jde, ale kolem těch deseti přijde zlom, kdy zejména modelky nevydrží fotit moc dlouho. Ujasněme si také, prosím, že jde zde řeč hlavně o fotografování modelek, případně modelů, kteří nejsou během focení dostatečně oblečeni do teplých bund a kabátů, ale obvykle jen do lehčích tenkých šatů.

Na druhou stranu to ani fotograf nemá úplně jednoduché, protože sice dost oblečený je, ale stejně obvykle při fotografování jen postává na místě a zima se o něj pokouší také.

Modelka

Dříve jsem to dělala tak, že pokud bylo v plánu focení při nižších teplotách, snažila jsem se mít na takové focení modelky rovnou dvě. Důvodem je hlavně to, že modelka vydrží v chladu fotit omezenou dobu a pak je potřeba udělat pauzu, jak já říkám „do bundy“. Pokud nechci mít tyto prostoje, je dobré mít v ten moment nachystanou druhou modelku, a zatímco se jedna zahřívá, druhá fotí. A pak zase naopak. Z toho také vyplývá, že se musí jednat o dvě focení, která jsou si typově podobná, musí odpovídat lokace (ideálně, když je v rámci pár metrů od sebe louka, křoví i les kvůli variabilitě) a nelze fotit jedno focení na přirozené světlo a kvůli druhému rozdělávat blesky nebo jiné svícení. Jede se především na rychlost.

Také je dobré mít na takové focení s sebou i nějakou asistenci, když není po ruce někdo z mé strany, může mít asistenci modelka, ať už ze strany svých nejbližších i kamarádek. Jde o to zkrátit veškerý čas, kdy není modelka v bundě či kabátě, na minimum. Čím déle je vysvlečená mimo samotné focení, tím méně vydrží fotit. Asistence obvykle může pomoci s převlékáním, donáškou bundy / kabátu / deky, nebo prostě jen s laděním šatů apod. během focení. Takže já tímto nemusím trávit čas a místo toho se můžu soustředit na to odfotit rychle, ale přitom efektivně. Na dlouhé přerovnávání a vymýšlení není čas.

Maximum věcí a chystání je potřeba udělat dopředu a do šatů se převléká až nakonec. Případně je dobré, když modelka má s sebou nachystanou i teplou deku a může být převlečená a schovaná před zimou pod ní a to i hlavně mezi foceními, pokud střídá. Jak se totiž ukázalo, deka je rychlé řešení a taky ne každé šaty lze schovat pod bundu či kabát, zejména pokud mají třeba „netopýří“ typ rukávů a modelka se v nich nedostane do rukávu bundy. Nebo dostane, ale docela jistě je tím pomačká. Teplá deka na přehození je naprosto ideální řešení, pod ni se vejde všechno. Kabát často nemusí jít přes šaty dopnout a otevřený jen přehozený kabát moc nezahřeje…

Dále razím teorii, že co není pod šaty vidět, neexistuje“. V praxi to znamená, že obvykle pod šaty může být modelka i docela oblečená, pokud nejsou šaty průsvitné, moc krátké nebo upnuté, pod takovými pak oblečení navíc způsobí viditelné faldy od spodního oblečení. Totéž se pak týká i bot, při focení venku a šatech dlouhých až na zem může obvykle modelka pod sukní schovat kalhoty, termolegíny a klidně i sněhule. Pokud by se fotila v nějakém záběru bosá nožka, lze boty sundat jen na tento záběr. Pod vršek šatů se někdy vejde i tílko, závisí, jak moc jsou šaty v dekoltu vykrojené.

Jednou z věcí, kterou na tato fotografování doporučuji určitě mít s sebou, je termoska s horkým čajem, takovým, který se dá hned pít a zahřeje (pro kterou ideálně i s dekou doběhne asistent). Promrzlá modelka se stejně bude mít problém pod bundou či dekou sama zahřát, tak je lepší dodávat teplo i zevnitř.

Obvykle také modelku vysvlékám z bundy či deky až je nachystaná na místě, kde se bude fotit, ví, jak bude asi stát a co bude zhruba dělat. Toto všechno domlouváme a zkoušíme dopředu.

Ze zkušenosti vím, že první set obvykle modelka vydrží cca 20-25 minut (závisí samozřejmě i na tom, jaká je teplota a zda vane vítr či nikoliv) s relativním úsměvem a hláškou, že je všechno ok. Druhý ovšem trvá už jen kolem deseti minut a třetí obvykle maximálně 5, pokud na něj vůbec dojde. Takže je opravdu potřeba být v dece co nejdéle je to možné a fotit opravdu na rychlost a bez otálení!

Fotograf

Já osobně jsem taky spíše zmrzlý typ, a proto se i do teplot do 10 °C raději oblékám více než méně. I když nemrzne, mívám oblečenou delší zimní bundu, pod ní určitě několik dalších vrstev oblečení, pod zateplené kalhoty často ještě legíny, teplé vyšší boty. A podle teplot ještě mívám na hlavu teplou čepici, na krk šálu a na ruce rukavice. Rukavice jsou zároveň i docela samostatný bod k diskuzi, protože ne ve všech rukavicích lze fotit, a rukavice, které zůstanou z tohoto důvodu v kapse, jsou na nic. A to nemám na mysli palčáky versus prstové rukavice. Jde o to, že během focení je potřeba na foťáku točit kolečkem, případně sahat na dotykový displej a to v ani prstovkách nejde. Takže je lepší mít buď speciální rukavice pro fotografy, které mají toto různými způsoby vyřešené, a nebo, jako mám já, obyčejné prstovky bez konců prstů. Ale předpokládám, že ty profesionální budou účinnější. Do extrémnějšího počasí také existují různé nahřívací polštářky, které se dovnitř rukavic vsunou a dokážou několik hodit uvolňovat teplo.

Fototechnika

A pak je tu ještě jeden aspekt, se kterým se (aspoň ti poučenější) fotografové v chladném počasí potýkají. Začneme-li tím jednodušším, čímž je to, že za chladného počasí se rychleji vybíjejí veškeré baterie a s tím souvisí potřeba ty stávající buďto zahřívat, pokud to zrovna lze. Nebo mít zásobu náhradních a ty ideálně mít někde poblíž tělesného tepla alespoň v době, pokud se zrovna nepoužívají. Pak je potřeba myslet i na paměťové karty, zejména ty levnější, a udržovat je také v teple a suchu. Pro nepřízeň počasí zejména pro použití v dešti existují i různé obaly na fotoaparáty.

Další věc, se kterou je potřeba počítat a která nastává při příchodu z chladu do tepla, je kondenzace, zejména pokud se týká fototechniky. Při příliš rychlé změně teploty se na povrchu chladných předmětu (fotoaparátu apod.) vytvoří tenký vodní film ze zkondenzované páry a ten může technice uškodit. Při takových podmínkách bychom neměli moc často přecházet s fototechnikou dovnitř a zase ven. Vyhnout se vnější kondenzaci můžeme například tak, že ještě za pobytu venku uzavřeme fototechniku do plastového obalu a při příchodu do tepla dojde ke kondenzaci na povrchu tohoto plastového obalu a ne na fototechnice. Nebo bychom měli myslet na to, abychom náhlou změnu teploty protáhli na delší dobu, aby ke kondenzaci nedošlo a aby fototechnika měla možnost posléze i dobře vyschnout, protože může dojít ke kondenzaci i v jejím vnitřním prostoru (fotoaparátu a objektivu).

Závěrem

Závěrem bych chtěla říci, že fotografování za chladného počasí se dá hodně způsoby zpříjemnit a určitě by byla škoda díky nižším teplotám odepsat několik měsíců venkovního fotografování, protože zase nabízí jiné možnosti (barev, lokací atd.) než fotografování v době, kdy je příroda v masivním rozpuku.